Dobrovolníci pod vedením Michala Podhrazského, kurátora ptáků v ZOO Dvůr Králové, v uplynulých týdnech nově označili límcem 54 hus velkých. Díky informacím o výskytu hus je možné dlouhodobě sledovat, kudy vedou jejich migrační trasy. Zpětná hlášení přitom do dvorské zoo přicházejí i z velké dálky, třeba z jižní Francie nebo ze Skandinávie. Jednu z hus už se podařilo zahlédnout i na severu Afriky.
„V severozápadních Čechách, na Českobudějovicku, na Hodonínsku a na Náměšťských rybnících na Vysočině jsme letos odchytili celkem 63 hus velkých a nasadili 54 nových límců,“ uvedl Michal Podhrazský z dvorské zoo. Na límci z mělé hmoty je velké písmeno a čísla, která se dají pomocí dalekohledu či fotoaparátu relativně snadno přečíst i na velkou vzdálenost. Podle barvy límce ornitologové poznají, ve které zemi byl pták označen, a podle písmena, ze které oblasti pochází.
Čechami prochází hranice mezi západoevropskou a středoevropskou populací hus velkých, což se projevuje tím, že husy ze západu Čech létají zimovat přes Švýcarsko do Francie, zatímco husy z ostatních oblastí využívají středoevropskou tahovou cestu, do níž patří Rakousko, Maďarsko, Itálie a výjimečně i Tunisko a Alžírsko. „Zjistili jsme, že tato hranice se v průběhu let mění. Husy z jižních Čech dříve létaly na zimoviště přes Francii, dnes však dávají přednost středoevropské cestě,“ upozornil Michal Podhrazský.
Z výsledků rovněž vyplývá, že za posledních 30 let došlo k výraznému posunu zimovišť na sever. Mezi odborníky se spekuluje o vlivu teplejších zim nebo globálních klimatických změn, podle Michala Podhrazského však významnou roli hraje též zvyšování počtu hus a degradace jejich zimovišť v severní Africe. Husy totiž nejsou schopné překonat Saharu, takže jim při omezeném počtu zimovišť v severní Africe nezbývá než pokusit se zimu přežít severněji. Dnes tak naše husy přečkávají studené roční období i na jižní Moravě nebo v oblasti Neziderského jezera na hranici Rakouska a Maďarska. Dalším zimovištěm je střední Itálie.
„Husám jsme letos nasadili i pět GPS/GSM vysílaček, které jsme získali ve spolupráci s kolegy z Francie,“ uvedl Michal Podhrazský. „Hlavní objem dat však stále získáváme pomocí límců, dnes už to každoročně dělá přes tisíc zpětných hlášení. Díky tomu víme, že po pelichání husy z ČR přeletí na sever, například do oblasti Horní Lužice nebo na ostrov Rujana v Německu. Spatřeny však byly i v Dánsku a jižním Švédsku. Později odlétají na zimoviště, jednu husu s límcem z ČR se nám v roce 2010 dokonce podařilo zaznamenat přímo v severní Africe v Tunisku,“ upřesnil ornitolog.
Kromě ZOO Dvůr Králové se na celém projektu podílí nebo ho podporuje rovněž Karlova univerzita v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze a Podkrušnohorský zoopark v Chomutově.

Tiskovou zprávu ZOO Dvůr Králové připravili:

Jan Stejskal, koordinátor in situ projektů, +420 608 009 072, jan.stejskal@zoodk.cz
Michal Podhrazský, vedoucí oddělení ptáků a primátů, ptaci@zoodk.cz

(zdroj: Jana Myslivečková, ZOO Dvůr Králové)