Chov kalifornských žížal, latinsky Eisenia fetida, je fascinující a ekologicky prospěšná činnost, která si získává stále větší popularitu. Tyto malé, ale výkonné bytosti jsou skutečnými superhrdiny kompostování, přeměňující organický odpad na vysoce kvalitní hnojivo – vermikompost. Ať už jste zahradník hledající přírodní cestu ke zdravější půdě, nebo se jen zajímáte o udržitelné hospodaření s odpady, chov kalifornských žížal je skvělou volbou. Tento článek vás provede všemi aspekty chovu kalifornských žížal, od základních principů až po pokročilé tipy.
Proč chovat kalifornské žížaly?
Než se ponoříme do detailů, pojďme si shrnout, proč je chov kalifornských žížal tak přínosný:
- Produkce vermikompostu: Největším lákadlem je bezpochyby vermikompost. Toto organické hnojivo je plné živin, enzymů a prospěšných mikroorganismů, které dramaticky zlepšují strukturu půdy, zvyšují zadržování vody a podporují zdravý růst rostlin.
- Zpracování organického odpadu: Žížaly s radostí zkonzumují vaše kuchyňské zbytky, papír, karton a další organický materiál, čímž snižují množství odpadu putujícího na skládky.
- Jednoduchost a nízké náklady: Jakmile si pořídíte základní vybavení a startovací populaci žížal, náklady na chov jsou minimální. Navíc nevyžadují složitou péči.
- Vzdělávací hodnota: Chov žížal je skvělou příležitostí pro děti i dospělé, jak se dozvědět o koloběhu živin v přírodě a důležitosti rozkladu.
- Výroba žížalového čaje: Kromě pevného vermikompostu produkují žížaly i tekuté hnojivo, známé jako žížalový čaj. Ten je ideální pro přímé hnojení rostlin.
Co potřebujete k založení vermikompostéru?
Založení vermikompostéru je poměrně jednoduché a vyžaduje jen několik klíčových komponent:
1. Kompostér (Vermikompostér)
Máte několik možností:
- Kupovaný vermikompostér: Na trhu je k dispozici široká škála designových a funkčních vermikompostérů, často s několika patry pro snazší sklizeň vermikompostu. Jsou obvykle vyrobeny z plastu nebo dřeva.
- Domácí výroba: Můžete si snadno vyrobit vlastní vermikompostér z plastových nádob, starých dřevěných beden nebo jiných vhodných materiálů. Důležité je zajistit dostatečné odvětrávání a odtok pro žížalový čaj. Minimální velikost pro začátek je zhruba 40 litrů.
- Umístění: Vyberte si místo s mírnou teplotou. Ideální je 15-25 °C. Vyhněte se přímému slunci a mrazu. Kompostér můžete mít v kuchyni, ve sklepě, na balkóně nebo v garáži.
2. Startovací populace žížal
Nejsou žížaly jako žížaly. Pro vermikompostování jsou ideální kalifornské žížaly (Eisenia fetida). Tyto žížaly jsou známé svou schopností rychle konzumovat organický materiál a množit se. Nekupujte žížaly z volné přírody, protože nemusí být pro kompostování vhodné. Startovací balíčky s žížalami lze zakoupit online, v zahradnických centrech nebo u specializovaných chovatelů.
3. Podestýlka
Podestýlka tvoří domov žížal a poskytuje jim útočiště a počáteční potravu. Měla by být vlhká, ale ne mokrá. Vhodné materiály zahrnují:
- Natrhaný novinový papír nebo karton: Vyhněte se lesklým papírům.
- Kokosové vlákno (kokosová rašelina): Výborně zadržuje vlhkost.
- Rozložený listí: Suché, staré listí.
- Sláma: Krátce nasekaná.
4. Potrava pro žížaly
Žížaly jsou neuvěřitelně nenasytné, ale je důležité vědět, co jim můžete dávat a co ne:
Vhodné:
- Ovoce a zelenina: Zbytky z kuchyně, slupky, ohryzky (vyhněte se citrusům ve velkém množství).
- Kávová sedlina a čajové sáčky: Bez umělých příchutí.
- Vaječné skořápky: Drcené skořápky pomáhají žížalám s trávením.
- Chléb a těstoviny: V malém množství.
- Nepotištěný papír a karton: Natrhaný na malé kousky.
- Zbytky rostlin: Zahrada.
Nevhodné:
- Maso a mléčné výrobky: Mohou přilákat škůdce a začít hnít.
- Tučná a olejnatá jídla: Stejně jako maso.
- Citrusové plody ve velkém množství: Mohou zvýšit kyselost prostředí.
- Cibule a česnek: Žížaly je nemají rády.
- Potištěný a lesklý papír: Mohou obsahovat toxické látky.
- Psí a kočičí exkrementy: Mohou obsahovat patogeny.
Jak založit vermikompostér krok za krokem
- Připravte kompostér: Ujistěte se, že má kompostér odtokový otvor pro žížalový čaj a dostatečné větrací otvory (pokud si ho vyrábíte sami).
- Přidejte podestýlku: Naplňte spodní část kompostéru vlhkou podestýlkou do výšky asi 10-15 cm. Můžete ji jemně navlhčit rozprašovačem. Podestýlka by měla být vlhká jako vyždímaná houba.
- Vypusťte žížaly: Jemně vypusťte žížaly na podestýlku. Ony se samy zahrabou. Nechte je asi den zvyknout si na nové prostředí, než začnete s krmením.
- Začněte krmit: Začněte s malým množstvím potravy (např. slupky od banánu). Zakopávejte ji pod podestýlku, aby se zabránilo zápachu a přilákání škůdců. Krmte v menších dávkách, než žížaly vše zkonzumují. Postupně můžete množství zvyšovat.
- Udržujte vlhkost: Pravidelně kontrolujte vlhkost podestýlky. Pokud je příliš suchá, jemně ji navlhčete rozprašovačem.
- Sklízejte žížalový čaj: Když se na dně kompostéru objeví tekutina, je to žížalový čaj. Můžete ho vypustit a použít k hnojení rostlin (zředěný vodou 1:10).
Péče o vermikompostér a běžné problémy
- Krmení: Nikdy nepřekrmujte! Lepší je krmit méně a častěji, než jednou za dlouho velkou dávkou. Žížaly se mohou přemnožit, ale samy si regulují populaci podle dostupnosti potravy.
- Vlhkost: Klíčová je správná vlhkost. Příliš suché prostředí žížalám nesvědčí, příliš mokré zase vede k zápachu a utopení žížal. Podestýlka by měla být vlhká jako vyždímaná houba.
- Teplota: Udržujte stálou teplotu mezi 15-25 °C. Extrémní teploty žížalám škodí.
- Zápach: Pokud vermikompostér zapáchá, je to znamení problému. Nejčastější příčiny jsou přemíra potravy, přílišná vlhkost nebo nevhodné zbytky (maso, mléčné výrobky). Přidejte suchou podestýlku a na chvíli přestaňte krmit.
- Škůdci: Octomilky, mravenci nebo plísně se mohou objevit, pokud je v kompostéru příliš mnoho potravy nebo je špatně zakopaná. Zakopávání potravy a přidání drcených vaječných skořápek může pomoci.
Sklizeň vermikompostu a žížalového čaje
Sklizeň vermikompostu
Když je kompostér plný a většina obsahu je přeměněna na tmavou, drobivou hmotu, je čas sklízet. Existuje několik metod:
- Metoda “haldy”: Vyklopte obsah kompostéru na plachtu na slunci. Žížaly se budou stahovat hluboko do hromady, aby se vyhnuly světlu. Postupně odebírejte horní vrstvy vermikompostu, dokud nezůstane hromada žížal a nezpracovaných zbytků.
- Vícepatrové kompostéry: Pokud máte vícepatrový kompostér, žížaly přirozeně migrují do horních pater za čerstvou potravou. Můžete jednoduše odebrat vermikompost ze spodních pater.
- Ruční třídění: Méně efektivní, ale možné, je ručně oddělit žížaly od hotového vermikompostu.
Sklizeň žížalového čaje
Žížalový čaj je tekutina, která se hromadí na dně kompostéru. Je to vysoce koncentrované tekuté hnojivo.
- Použití: Před použitím by měl být žížalový čaj naředěn vodou v poměru 1:10 (1 díl čaje na 10 dílů vody). Lze ho použít pro zálivku rostlin nebo jako listové hnojivo.
Pokročilé tipy pro chovatele kalifornských žížal
- Množení žížal: Pokud chcete zvýšit populaci žížal, zajistěte jim dostatek potravy a stabilní, optimální podmínky. Žížaly se množí poměrně rychle, obzvláště v ideálním prostředí.
- Krmení specifickými materiály: Experimentujte s různými druhy organického odpadu. Některé rostliny (např. okrasné rostliny) preferují vermikompost z konkrétních druhů materiálu.
- Provzdušňování: Občas jemně prohrábněte podestýlku, aby se do ní dostal vzduch. Zabráníte tak anaerobním procesům a zápachu.
- pH kontrola: Žížaly preferují neutrální pH (okolo 7). Pokud se pH příliš vychýlí (např. kvůli nadměrnému krmení citrusy), můžete přidat malé množství mletých vaječných skořápek nebo vápna.
- Udržení rovnováhy: Důležité je udržet rovnováhu mezi množstvím potravy a schopností žížal ji zpracovat.
Chov kalifornských žížal je odměňující a udržitelný způsob, jak zpracovat organický odpad a zároveň produkovat vynikající organické hnojivo pro vaše rostliny. Je to ekologický krok vpřed, který přináší prospěch vaší zahradě i planetě. S trochou péče a trpělivosti se i vy můžete stát úspěšným chovatelem kalifornských žížal a přispět k zdravějšímu životnímu prostředí. Tak co, jste připraveni dát těmto malým pomocníkům šanci?